Subtropy doma

       Se subtropickými rostlinami jsem se poprvé setkala ještě když jsem bydlela u rodičů.
 Mamka objednala ze zahradnictví Kruh z Rostok u Jilemnice nějaké rostliny, tuším tam byl i zázvor.
 Byla to odrůda se zajímavými plody, které se otvíraly a seděly mezi listy jako nádherní žlutočervení papoušci. Zřejmě to byl ten první impuls pro jednoho z mých celoživotních koníčků.
       V té době se pěstovánim subtropů věnovalo pár nadšenců. Pamatuju na cestu s jedním stejně postiženým známým. Starým otlučeným autem, po ještě otlučenějších silničkách na exkurzi do skleníků zahradnictví Kruh. Bylo mi z té cesty blbě, ale odjížděla jsem zpátky se svými prvními citrusy a setkání s místním zahradníkem bylo taky poučné .Každý, kdo se věnuje pěstování  nádobových rostlin ví, jaké trápení je s množstvím škůdců, kteří se v uzavřených prostorách vyskytují ve velkém množství, díky absenci přirozených predátorů a taky díky příhodnějším podmínkám. Takové puklice...nebo červci...  No a ten starý zahradník mi poradil, že nejlepší na tento druh breber je - navléct na rostlinu i s květináčem velký igelitový pytel a prostor vystříkat insekticidem tak, aby přípravek nešel na listy rostliny a pytel pak na hodinu uzavřít. Pomůže to do té doby, dokud si nezavlečeme škůdce nové - takže celoživotní boj. Dnes jsou systémové insetkticidy, které účinkují několik měsíců, ale to je dobré jen na okrasné rostliny. No a když chceme mít biocitrony, tak prostě co nejdéle venčit.  Já venčím od dubna do půlky října. Podle počasí.
         Během let jsem vyzkoušela množství rostlin, ale protože bylo třeba, aby zbyl i nějaký prostor pro naši početnou rodinu, s některými jsem se musela po dosažení nadměrné velikosti rozloučit.
         Některé se likvidaci úspěšně brání. Třeba fikovník. Několikrát seřezán až u země, pořád zarputile obrůstal. Tak ho jen usměrňuju, aby nezabral celou zimní zahradu a občas sklidím sladký plod, tak, jak postupně dozrávají. Jako třeba dnes ráno.